Svatý Hostýn
Pohanská období
V roce 1567 je poprvé zmiňován Hostýn jako poutní místo . Stará ikonografie zobrazuje Pannu Marii Hostýnskou jako Marii Ochranitelku – v rozhrnutém plášti, pod nímž se ukrývá množství věřících. Nejstarší obraz nechal zničit luteránský majitel panství Václav Bítovský z Bítova počátkem 17. století. Roku 1655 nechala paní Marie, manželka hraběte Jana z Rottalu, pořídit nový obraz pro hostýnskou kapli. Tentokrát se jednalo o Pannu Marii vítěznou stojící na půlměsíci. Dnes je tento obraz umístěn v kostele v Bystřici. Roku 1658 nechává hrabě Jan rozšířit stávající kapli a nechává přistavět dvě boční kaple; jednou z nich byla kaple svatého Jiljí, dnes sv. Jana Sarkandera. V rámci mariánského kultu, který v zájmu protireformace propagovali Rottalové i další katolické rody, které vlastnily bystřické panství v pobělohorském období, se hostýnská legenda rozšířila do obecného povědomí. Současnou podobu jí dal křižovník Jan František Beckovský, který spojil několik pověstí. Vnuk hraběte Jana, Jan Zikmund nechává postavit na Hostýně velký chrám, roku 1721 je položen základní kámen. Stavbu dokončil v roce 1748 podle poslední vůle Jana Zikmunda, František Antonín z Rottalu a 28. července ji vysvětil kardinál Julius Troyer. Pro potřeby poutníků byl zřízen hostinec, dále budova pro tři kněze, kostelníka a varhaníka. Celý komplex byl obehnán zdí. 24. září 1769 chrám po zásahu bleskem vyhořel, byl však během dvou let opraven. 1779 bylo v rámci josefínských reforem přemístěno sídlo duchovní správy na Rusavu a v roce 1784 vydán zákaz poutí. Chrám byl vyklizen, včetně rozebrání střechy.
Počátkem 19. století hostýnskou legendu znovu proslavil Václav Hanka; hostýnský zázrak tvoří významnou část básně Jaroslav v Hankou "objeveném" Rukopise královédvorském.
Tehdy také začaly pokusy o obnovu poutního chrámu; povolení přišlo až v roce 1840. V letech 1841–1845 byl chrám obnoven a 1883 zde bylo postaveno nové obydlí pro řeholníky. Roku 1895 byla založena Matice svatohostýnská (vydává zpravodaj Listy Svatohostýnské), která zakoupila vrchol kopce, aby tak předešla nevhodným zásahům do okolí kostela. Nechala též postavit velkou ubytovnu a hostinec. Roku 1898 byla na vrcholu Hostýna postavena kamenná rozhledna; její základní kámen byl položen 1. září 1897, kdy vrchol navštívil císař František Josef I. Roku 1909 začala stavba kamenného schodiště, které spojuje hlavní chrám s kaplí u zázračného pramene. Schodiště má 250 stupňů a je dlouhé 242 m, cesty jej rozdělují na tři části.
Shrnutí
V současné době na svatý Hostýn přiházejí věčnou lidé vyznávajíc křesťanství . A nachází se tam mnoho křesťanských staveb .
